A kdy mě nevolit ?

Nevolte mě v těchto případech: 

1) pokud bych Vám před volbami tvrdil, že jsem něco rozpracoval a jedině já to můžu dokončit. To není pravda. Ve veřejné sféře musí být každý nahraditelný a přesto se kvalitní projekty dokončují. Jinak by se totiž strany u moci prakticky nemohly střídat, protože by pořád někdo měl něco rozpracováno.  

2) pokud bych se tvářil, že jenom já mám zkušenosti s funkcemi, které chci obsadit. Naše město má mnohem více zkušených odborníků, kteří by město uměli řídit dobře, než jich má jedna strana.  

3) kdybych Vám tvrdil, že se umím poučit z vlastních chyb, ale přitom by nikdy nikdo o žádné mé chybě oficiálně neslyšel, protože je nezveřejňuji, abych nepřišel o hlasy. To si pak o chybách města cvrlikají vrabci na střeše, ale žádný zápis, usnesení nebo opatření k nápravě neexistují. 

4) kdybych Vám říkal, že spolu povedeme diskusi o řešení, v debatě bych měl sebevědomou informační převahu, neposlouchal jsem Vás a pak si to udělal po svém, ale odvolával se na to, že jste přece měli možnost se k věci vyjádřit.   

5) pokud bych Vám tvrdil, že investuji tam, kde to dává smysl, ale zapomněl Vám říci, že to dává smysl jen mně a ekonomům ne. Každý drahý projekt musí být smysluplný podle skutečných ekonomických odborníků. Vyhrát volby není ekonomická kvalifikace (a jiná také ne). 

6) pokud bych se oháněl tím, že občané si moje investice vyžádali, ale nikdy Vám neřekl, kolik těch občanů bylo. Projekty za desítky milionů se nemohou zaštiťovat poptávkou několika lidí. Máme kolem 6.000 oprávněných voličů.   

7) kdybych se chvástal, co všechno postavím, ale přitom se ani slovem nezmínil o lidech v nouzi. V Chocni žijí různí lidé. Kdo chce spravovat město, musí zvládnout slunné i stinné stránky jejich života. Nevybírat si třešinky na dortu.  

8) kdybych měl spoustu plánů, ale neřekl jasně, kde na ně vezmu. Kdo lidem říká "Přejte si něco a my to postavíme", tahá je za nos. Lidé si budou přát cokoli, když to nemusejí zaplatit ze svého. Nemáme na všechno a není poctivé to neříkat před volbami. Rozhodujícím kritériem investic je nutnost, ne přání.  

9) pokud bych chtěl zadlužovat město a tvrdil Vám, že je to v pořádku. Není. Musíme rozlišovat, na co si půjčujeme. Půjčit si na něco nového, co potřebujeme, je v pořádku, pokud nás splátky neohrozí. Ale půjčit si na léta zanedbanou údržbu znamená špatně hospodařit, protože jsme ji měli průběžně dělat nebo aspoň na ni průbežně spořit.    

10) jestli se budu sám chválit a vykládat, že přináším na radnici novou politickou kulturu. Co pro město udělám dobře a co ne, to musí posoudit voliči. A myslet si, že všichni přede mnou byli hloupí a jen já dokážu přivést strany ke spolupráci, to by bylo opravdu důkazem nadutosti a omezenosti.