Sociální a zdravotní oblast

Tady najdete kapitolu, kterou bych souhrnně nazval O tom, co bolí. 

SOCIÁLNÍ OBLAST 

Problémy:  

Je jasné, že v našem městě nežijí jen úspěšní podnikatelé, dobře placení zaměstnanci a spokojení důchodci. Rovnoprávnými občany Chocně jsou i lidé, kterým se z různých důvodů nedaří dobře. Často to není jejich volba, ale důsledek okolností, které nemohli nebo nemohou sami ovlivnit. Jejich život má horší kvalitu a omezuje jejich potenciální přínos pro společnost. 

A naše město si jich nevšímá, neboť sytý hladovému nevěří. Nemáme vlastní monitoring chudoby, neptáme se, jak se u nás daří samoživitelům a samoživitelkám, nemáme intervenční centrum proti domácímu násilí, nestaráme se o finanční gramotnost dospělých, je nám jedno, komu hrozí exekuce a kdo po rozvodu splácí dluhy bývalého partnera. 

Nepomáháme u nás pěstounům. Nesnažíme se o prevenci sebevražd. Neposkytujeme jako kolektiv psychickou podporu lidem po rozvodu. A také nedáváme lidem druhou šanci, aby za chyby nemuseli platit nepřiměřeným strádáním a ještě tím trpěly děti. Považuji například za nespravedlivé, aby ten, kdo po rozvodu pečuje o děti bez účasti bývalého partnera, musel odmakat péči o rodinu a ještě léta platit za finanční chyby druhého. Tím by byl potrestán dvakrát.  

Když se máš dobře, plácáme tě po zádech, a když se máš špatně, je to tvoje věc. To je nemorální, nekřesťanské a v konečném důsledku i neekonomické. Hernajs, dělejme s tím něco !        

Můj návrh pro období 2024-2030:

Jako živnostník a jako člen ODS jsem přesvědčen, že základem města je silná a solventní střední třída. Proto máme podporovat střední třídu a zároveň pomáhat těm, kdo jsou sociálně slabší, aby se do střední třídy dostali. Protože jenom finančně nezávislý občan města přispívá k fungování místní ekonomiky svou poptávkou a jenom finančně nezávislý občan státu se nenechá obalamutit populisty. Podle mě, když bohatnout, tak všichni (ne stejně rychle, ale vždycky společně). 

Město má mít program na tahání lidí z bryndy. Jen těch, kteří si to podle podmínek města zaslouží. Ale ta poslední záchrana tady být má.  

Proto dlouhodobě prosazuji svůj návrh na vytvoření programu pro urychlení splácení v odůvodněných případech exekucí a insolvencí.  

Město může vytvořit odbornou komisi, která na žádost občana posoudí, zda mu město může a chce pomoci se splácením dluhů. Tato pomoc by byla vázána na splnění podmínek jako např. trvalý pobyt v Chocni nejméně po dobu 5 let, řádné splacení nejméně 70% dluhu, souhlas věřitele/exekutora, dobrý posudek od zaměstnavatele, finanční prověrka dlužníka a především závazek občana - dlužníka vykonat po určenou dobu dohodnutou práci pro město zadarmo (to je také ta vize Investovat do lidí).     

Do tohoto programu by se mohli přihlásit pouze občané města, kteří pracují a zároveň se více let aktivně snaží dostat se z této situace (zejména řádným splácením). Také by roli při posuzování hrálo, zda živí své děti. Komise by zkrátka posuzovala, zda si občan pomoc zaslouží a zda je u něj záruka, že dohodu s městem dodrží.  

Město by po schválení žádosti uhradilo zbývající část dluhu občana a na základě smlouvy by od něj požadovalo pravidelnou práci pro městská zařízení a organizace. V podstatě by si ho předplatilo a občan-dlužník by si ten městem uhrazený zbytek svého dluhu odpracoval. 

Program by sloužil pouze těm, kteří se kvůli splátkám dostávají pod určitou sociální hranici (ne bohatým na splacení hypoték).

Předpokládané roční náklady: 400.000,- v prvním roce (o tuto částku snížit fond reprezentace a propagace - méně triček a tužek s potiskem)   

ZDRAVOTNICTVÍ

Problémy:

V oblasti lékařské péče nám v Chocni chybí specialisté nebo mají mnohaměsíční objednací lhůty. Pokud se někdo přistěhuje, nemá u nás šanci být přijat jako pacient k zubním lékařům z důvodu nedostatku volných kapacit. Stejná je situace v oblasti duševního zdraví. Psychiatrů a klinických psychologů je málo a zájem pacientů je obrovský. 

Během pandemie COVID-19 nepřijalo naše město žádná opatření k obraně proti ní a po této pandemii neučinilo nic, abychom při příští takové katastrofě byli připraveni a zmenšili rizika. Varování let 2019-2020 jsme u nás nepochopili.   

Naše město nemá žádnou dlouhodobou strategii v oblasti veřejné hygieny. Neřešíme zdravotní rizika, která přináší pohyb bezdomovců po veřejných místech nebo čekárnách u lékařů. Nekontrolujeme pohyb narkomanů po městě a možnost narazit na použité jehly.   

A za teplých nocí můžete na ulici potkat potkana (nebo se tam potkají dva potkani).  

Můj návrh pro období 2026-2030: 

V této oblasti chci prosadit jednu konkrétní věc: mytí a desinfekce veřejných laviček.

Předpokládané roční náklady: do 10.000,- Kč na dezinfekci (lavičky může mýt úklidová četa při každodenních obchůzkách města)