Tradice a migrace

TRADICE 

Choceň by podle mne měla být tradičně česká. Kdo někdy strávil delší čas za hranicemi, rychle pochopil, že v zahraničí nikoho neoslníme tím, jak dobře umíme kopírovat cizí vzory. Pro naši českou samostatnost je životně důležité reagovat na vývoj a problémy na základě našich vlastních schopností a s ohledem na naše místní podmínky. Při tom samozřejmě máme využívat zkušeností odjinud. Ale jen vlastním řešením a přístupem  můžeme obstát jako svébytný státotvorný lid. Nerozplyneme se v kosmopolitní světové společnosti, kde nakonec vítězí početnější národy. Ani nás nebude válcovat Evropská Unie svými nápady, které mají k naší každodenní realitě dál než do Austrálie.

Chceme-li tedy být samostatní, musíme umět držet pohromadě, věřit jeden druhému a přitom si zachovat různost a svobodu názorů a životního stylu. Musíme hýčkat to, co nás etnicky a mentálně spojuje, a musíme zároveň potlačovat to, co z nás dělá univerzální světoobčany bez vztahu k domovu a bez pocitu, že patříme k nějaké místní skupině. Musíme budovat svoje místní a jazykové společenství, kterému věříme více než státu. Město totiž má být po rodině druhý nejbližší kolektiv, na nějž spoléháme a který se o nás postará. 

Proto máme budovat důvěru uvnitř města, učinit otázku pravdy veřejným tématem, realizovat svobodně svoje rozlišné politické názory v rámci městské demokracie, dbát o spravedlnost a potlačovat egocentriky v městské politice, zachovávat historické části města živé a funkční, propagovat tradiční místní výrobky a služby, pěstovat v Chocni svůj rodný jazyk a vlastenectví, vést děti k odpovědnosti za svoje město a k hrdosti na svůj původ a na svou mateřštinu.   

Problémy:  

K tomu, co jsem uvedl výše, je třeba:

• institucionálně budovat systém vzájemné důvěry účinný proti dezinformacím. Díky moderním komunikačním médiím a jejich zneužitelnosti prožíváme období krize pravdy. Z různých stran přicházejí informace, jejichž pravdivost si nemůžeme spolehlivě ověřit. A pomalu se ve veřejných záležitostech stává normou ovládat druhé využíváním informační převahy a dokonce i vědomým lhaním.
• Musíme používat vlastní rozum a nenechat se manipulovat. Pojem pravdy musí hrát větší roli ve veřejné sféře. Také zamlčování informací, zametání chyb pod koberec a bagatelizování přešlapů ve veřejné správě je manipulací s občanem. A na druhé straně si sami škodíme drby, fámami a pomluvami, které někteří lidé z hlouposti vytvářejí a jiní je z hlouposti šíří. Samostatnou kapitolou jsou pak udání, u kterých Vám úřady nesmějí sdělit jméno toho, kdo Vás "naprášil". Je čas chápat pravdu jako společnou životní hodnotu.  
• neslepovat vítěze voleb a opozici v jednu partu kamarádů, co se znají ze sportu a mají stejné názory. Opozice ve městě má být vidět a má myslet jinak. Tvrzení, že rozdělení městské politiky na radnici a opozici není potřeba, je nesmysl. Kdyby se vítěz voleb a opozice dokázali na všem shodnout, nebyla by žádná opozice potřeba a u moci by mohly zůstat stále tytéž osoby. Nesnaží se nám tohle někdo podstrkávat ? 
• zavést praxi místního referenda, abychom si zvykli, že se k nezávažnějším otázkám města můžeme osobně vyjádřit a radnice to bude muset respektovat. JInak se bude radnice ohánět konzultacemi s veřejností, s jejichž výsledky pak ale stejně naloží po svém.  
• aby radnice nerozlišovala občany na kamarády (členy party ze sportu) a ty ostatní. Aby nikdo nebyl opomíjen proto, že má jiný názor. 
• vyvažovat při volbách, aby hlavní předností vítězů nebyla sebejistota. Kdo slibuje pevnou ruku, musí mít protiváhu v těch, kdo prosazují empatii. Z pozice moci se snadno ignoruje a těžko respektuje. Vyhrát volby není kvalifikace, ale závazek. Nedovolme vládnout sebestředným lidem. 
• nevytvářet klidové zóny tam, kde nejsou skutečně potřeba, tedy nevylidňovat centrum města. 
• udělat součástí propagace města zároveň propagaci místních produktů a služeb      
• podporovat češtinu a investovat do ní, přihlásit se k vlastenectví a místnímu patriotismu
• máme ukazovat dětem praktické fungování demokracie ve městě a podporovat je v zájmu o srovnání, jak to funguje v jiných zemích.       

Moje řešení pro období 2026-2030: 

Za prospěšné považuji zavedení místního referenda do politické praxe v Chocni. Je to způsob, jak občané mohou korigovat postup vedení města tam, kde funkcionáři nerespektují nebo vůbec neznají většinový názor občanů. Dobrým příkladem je projekt Ostrov, který díky svým nákladům již léta nabírá odpůrce.

Navrhuji zavést praxi, kdy informace o autorovi udání bude zpřístupněna dotčenému občanovi. K anonymním udáním nebude přihlíženo vůbec. V důsledku naší historie nesmíme podporovat udavačství.   

Jako zastupitel bych prosazoval, aby názor vládnoucí strany a názor opozice byly při jednání Zastupitelstva o konkrétních otázkách vždy jasně vysloveny včetně argumentů a zaznamenány v zápisu. Aby každý mohl pochopit logiku a způsob uvažování jednotlivých radničních stran. Kdo byl někdy na Zastupitelstvu, ví, že tomu tak není.      

Také můžeme vytvořit pro městem ověřené kvalitní místní podnikatele označení tradiční Choceňská firma, kterým město zaručí kvalitu a pomůže propagaci firmy.

Předpokládané roční náklady: 0  

MIGRACE 

V této oblasti se moje kritika a návrhy nijak netýkají běžných situací, kdy se cizinci přižení, přivdají nebo v rámci EU přistěhují do našeho města. Ti jsou u nás vítáni, protože nás obohacují svou mentalitou. My Češi jsme ze své povahy velmi tolerantní a nevadí nám v podstatě nikdo, komu si můžeme u piva postěžovat na "ty nahoře", ať už má jakoukoli barvu kůže a mluví jakoukoli řečí. Jde mi výhradně o masový příchod ekonomických přistěhovalců a dočasných pracovníků, kteří nejsou občany EU. Čeho je moc, toho je příliš - to je také součást našeho českého myšlení.    

Problémy: 

Obyvatel Chocně v posledních desetiletích setrvale ubývá. Naproti tomu u nás v posledních letech rychle přibývá cizinců ze zemí mimo EU. My v Chocni jsme otevření pro zahraniční pracovníky našich podniků, kteří zaplňují pracovní místa, o která my sami nemáme zájem. A přijímáme ženy a děti, prchající před válkou a smrtí. To první je ekonomicky rozumné a to druhé morálně správné. 

Ale taky to s sebou nese rizika. Čím více tu bude nepůvodních obyvatel, kteří jsou spojeni jazykem, vychováním a náturou, tím větší bude jejich vliv na naše město. Veřejnou morálku a pravidla už nebudeme určovat jen my. Běžným se stane chování, které nám je cizí a se kterým nesouhlasíme.    

A také chápu, že je nepříjemné, když se na veřejných místech příliš často potkáváme s lidmi, kteří se pohybují ve skupinách a my nevíme, kdo jsou, protože nerozumíme jejich jazyku. To vše má vliv na pocit občanů, že se v některých situacích necítí bezpečně .... 

V současné době u nás v Chocni žije 10% cizinců. Podle zákona o obcích mají nárok na zřízení výboru Zastupitelstva pro cizince, pokud o to požádají. Tento výbor pak má hájit jejich zájmy. Tím získají možnost ovlivňovat choceňskou politiku a život ve městě. Nemusí to být nijak nebezpečné, ale je to stupínek k moci ... Nechci, abychom tu jednou byli v menšině. Překročí-li počet cizinců z neunijních zemí hranici, do níž funguje integrační, tedy začleňovací, schopnost naší městské společnosti, nezvládneme si zachovat určující postavení ve vlastním domově. Řešení musí být smírné a tolerantní, ale racionální. Aby obě strany byly dlouhodobě v bezpečí a my tu zůstali svými pány.

Choceň s tím ale dodnes nic nedělá. Necháme-li věci běžet, bude přibývat cizinců ze zemí mimo EU, pocitů, že v obchodech skoro neslyšíme češtinu, projevů české nenávisti od některých našich hlupáků a bezradnosti radních.        

Musíme mít možnost říci dost. Nepřipustit situaci jaká je dnes v Německu. Vzít extremistům předem vítr z plachet. Bez konfliktů, bez xenofobie a bez rasismu. Jen se zdravým rozumem.   

Moje řešení pro období 2026-2030: 

Navrhuji zřídit Komisi pro kontrolu migrace, která bude dlouhodobě monitorovat pobyt a chování cizinců mimo EU na území města, soužití našich občanů s nimi a veškeré mimořádné události týkající se migrace. V rámci této činnosti by komise měla spolupracovat s územními útvary Cizinecké policie ČR a Ministerstva vnitra ČR. 

Tato komise by každoročně podávala zprávy o vývoji počtu přistěhovalců ze zemí mimo EU a o souvisejících sociálních jevech a rizicích. Rovněž by navrhovala opatření reagující na aktuální stav. Její zprávy by Zastupitelstvo povinně zveřejňovalo. 

Jejím úkolem by bylo včasné varování před problémy, dlouhodobé vedení veřejné diskuse o cizinecké politice města, předcházení konfliktům mezi etnickými a národnostními skupinami, jakož i předcházení projevům rasismu a xenofobie ze strany některých našich občanů. 

Celkově lze říci, že by tato komise zajišťovala klidné soužití s přistěhovalci mimo EU a nepřekročení určité hranice počtu těchto cizinců u nás.

Předpokládané roční náklady: 0